Slíbené fotky

8. června 2015 v 19:21 | Ivuška |  Match!
Na začátku tohoto článku bych ráda uvedla na pravou míru to, jaká je momentální situace s mojí rodinkou. Ne, nebylo potřeba volat do konceláře, ať mojí rodinu kontaktujou, jestli jsou v pořádku. Dnes nad ránem mi totiž přišel e-mail od maminy s omluvou, že se k ní poslední moje zpráva nedostala a tak nemohla odpovědět. Takže nakonec je všechno v pořádku. Alespoň vidíte, jaká umím být hysterka. Křičící Slíbila jsem ale nějaký fotky, tak pojďme na ně :)

Psala jsem, že jsem před týdnem byla na Májových slavnostech. Bylo to hrozně fajn, ale fotky moc nemám. Zamračený Můžu vám sem dát jen jednu se sestřenicí, ať víte, jaký jsme kočky. Líbající Smějící se Pro toho, kdo by nevěděl, já jsem ta blond.


O dva dny později jsme konečně vyrazili s rodiči a s mým Ondrou do Itálie. Cesta byla dlouhá, ale stálo to za to. První den večer jsme dorazili do Lago di Garda, kde jsme přespali v nádherným apartmánu a druhý den jsme vyrazili do Milána na EXPO, což byl náš hlavní cíl. Měla jsem za úkol sehnat ubytování, vstupenky a dopravu do/v centru Milána, protože jak táta s oblibou říká: Jsem přece ten cestovní ruch. Světe div se, i přes moje organizační schopnosti jsme najednou stáli za branou výstavy EXPO. Bylo to tam obrovskýýýýýýý!!!!!!!


U každý tý vlajky byl jeden pavilon a v něm byla prezentace/výstava dané země. Takže z této fotky určitě uznáte, že se nedalo za jeden den projít úplně všechno, ale snažili jsme se. Český, slovenský a USA pavilon jsme prošli všichni společně, ale potom jsme se rozdělili na dva páry a už jsem chodila pouze s Ondrou. Začneme teda českým domem. Musím uznat, že uvnitř mě to nezaujalo jako češku, natož kdybych byla cizinec. Nejlepší na tom všem byl bazén (bylo fakt vedro!!!!) a bar s Plzní. Úžasný




Nutno říci, že tahle Plznička stála výživných 6 euro, takže jsme si každý dali jen jednu z povinnosti, ale v tom vedru bodla. V našem pavilonu byla i restaurace, ale po zaplacení piva jsme se dost báli do ní vůbec vstoupit. A oprávněně....představte si, že Češi svůj kulinářský um prezentují na světové výstavě SMAŽÁKEM ZA 17 EURO!!!!! Plačící Jo, byla tam i nějaká zvěřina, guláš, nebo třeba šišky s mákem, ale všechno tak za 25 euro, to nám vážně nestálo za to. Raději jsme si došli do italské jídelny na pravou italskou (skvělou!!!) pastu a rizoto. Úžasný Ale naší restauraci jsem si alespoň vyfotila...


S úctou k naším sousedům (a já vím, že můj blog čte i pár Slovenek :)) musím říct, že slovenský pavilon byl mnohem, mnohem, mnohem lepší. Pokud se teda bavíme o expozici, cenově na tom byli úplně stejně. S vyplazeným jazykem



A ikdyž USA zbožňuju a nemůžu se dočkat, až se tam podívám, musím říct, že ani USA pavilon nijak neoslovil. Ten hrál spíš na efekt. Na konci eskalátorů u vstupu byl týpek, který si s příchozími dával HIGH FIVE, kousíček za ním velmi důležitě povídal Barack Obama a na střeše byla diskotéka. Hm, velká zábava....





Z těch pavilonů, co jsem já s Ondrou viděla, byl totálně nejlepší Qatar!!! Taky tam byla fronta asi na půl hodiny, jak můžete vidět na fotce. Rodiče říkali, že ještě o kapku lepší bylo Japonsko, ale to jsme bohužel přešli. Jak říkám, nebylo v lidských silách to oběhat za jeden den a ještě v tom vedru. Rodiče čekali ve froně na Japonsko hodinu, to bych asi nedala.



Místo toho jsme si prošli pár obchůdků a koupili nějaký nesmysly, jako správní turisti. Koupili jsme si i víno na večer....BIO víno. Upřímně, BIO věcem vůbec neholduju, protože nevěřím, že je to všechno 100% BIO a nevidím v tom tu hodnotu, ale co jsme měli dělat, když jsme byli v BIO obchodě. Smějící se Smějící se Smějící se Večer jsme si sedli na terasu v tom super apartmánku a vymlaskli jsme to víno. Bylo dost dobrý i přesto, že to bylo BIO. Smějící se Třetí den jsme se ještě trochu prošli po městeču, kde jsme spali, podívali jsme se do kostela, na hrad, poslali pohled, ještě dokoupili pár suvenýrů a vyrazili jsme směr Praha. Bylo to krátký, ale hrozně jme si to užili.







Po návratu do ČR mi byla strašná zima, ikdyž už tady začínali ty vedra. Přijeli jsme asi v 9 večer a tady bylo POUHÝCH 25 stupňů. Plačící Brzy jsem se ale aklimatizovala a v sobotu ráno už jsem mohla k rybníku opět vyrazit pouze v tričku. Byli jsme totiž s Ondrou a prckem na těch rybářských závodech, kde Vojta (bratranec) chytil obrovitánskýho kapra a dostal pohár za první místo. Byla jsem na ty moje kluky tak pyšná. Rozpačitý




Vojťákovi se na rybách hrozně líbilo a nechtěl domu, ale museli jsme jet na svatbu. Tady už nebudu zacházet do detailů, protože to byl jejich den a ne můj, je to vlastně jejich soukromí a nebudu to tady zvěřejňovat. Jen řeknu, že to je skvělej pár, mám je oba hrozně moc ráda a přeju jim šťastný a dlouhý společný život. Ještě jednou hodně štěstí Zuzko a Davide!!


Děkuju, že jste to vydrželi až sem a prosím tvařte se, jako že vás to bavilo, protože nahrát všechny ty fotky trvalo fakt dost dlouho. Smějící se

Paaaaaa
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama