Snehova boure, ktera se zapsala do historie

1. února 2016 v 15:57 | Ivuska |  Muj zivot v New Rochelle, NY

Asi malokoho minula informace, za o vikendu 22.1.-24.1.2016 zasahla vychodni pobrezi USA obrovska snehova boure. Uprimne mi to prislo vsechno trochu prehnane a lide uz v pulce tydne zacali vykupovat obchody. V jinych statech to bylo jeste horsi, ale tady u nas byly probrane minimalne regaly s hodne trvanlivyma potravinama - testoviny, konzervy atd. Rikala jsem si, ze to vypada, jako by se blizil konec sveta a ze je to prece "jenom trochu snehu".



Mely jsme s holkama v planu, ze pojedeme v patek na Manhattan do klubu, ale nakonec me chytil zub a tak jsem radeji zustala doma. Nakonec jsem byla rada, kdyz jsem se rano podivala z okna. Predstava, ze v tomhle pocasi cupitam nad ranem z klubu a na nohou mam vysoke boty me dost desila. A ani jsem nevedela, jestli vubec jezdi ze City do New Rochelle vlaky. Nejhorsi na tom vsem bylo, ze bylo teprve asi 7 rano, snezilo jen par hodin a nemelo prestat asi dalsich 15 hodin. Ale dokud jsem na zasnezenou zahradu koukala jenom z okna, tak se mi to vlastne docela libilo.

Pozdeji dopoledne jsme se s Natalkou domluvily, ze vyrazime nekam ven a prozkoumame to pocasi trochu z blizka, ale velmi rychle z toho seslo, protoze Eric, jeji HD, rekl, ze ji moc nedoporucuje vyjizdet, ze by si to ani on sam netroufnul. Ono se neni cemu divit, protoze tady v New Yorku se zkratka nepouzivaji zimni gumy. Dokonce jsem se o tom bavila se Sarenou a s Paulem a ti se tvarili, jako by to slyseli poprve v zivote. Ja jsem se naopak divila, kdyz ani po nekolika hodinach snezeni absolutne nikdo neuklizel silnice. Ptala jsem se a bylo mi receno, ze se asi ceka, az to prestane, aby to nemuseli odklizet vickrat. Tak mi to tak nejak vsechno docvaklo. Jasne, ze si lidi delaji zasoby, kdyz jim nikdo neuklidi cestu, aby si dojeli do obchodu. A i kdyby to nahodou nekdo uklidil, tak oni prece nikam nepojedou, protoze to klouze. To je divny, kdyz nemaji poradny vzorek...A pesky se tady zasadne nechodi, takze to taky neprichazelo v uvahu.

Takze jsem nemela moc moznosti co delat a zacala jsem se slusne nudit. Chtela jsem si zkratit si den alespon nejakym varenim a rozhodla jsem se udelat k veceri rajskou. To znamenalo, ze jsem se musela vydat ven na nakup. Sarena a Paul na me koukali jako na magora a nenechali me odejit, dokud nezavolali do obchodu, jestli maji vubec otevreno. Otevreno zatim jeste bylo, tak jsem se oblekla a vyrazila jsem.

Sneznej challenge zacal v momente, kdy jsem chtela otevrit dvere. Mame dvojite dvere, prvni se oteviraji dovnitr a druhe - sklenene - se oteviraji ven, coz byl s tim snehem trochu problem a dost jsem se bala, ze je nejak vylomim, ale nakonec se mi je podarilo otevrit alespon tak, abych se protahla. Potom challenge pokracovala....jak se tim vysokym prasanem dostat od domu az na silnici? Kdybych tady nekde nasla boby, tak bych mela docela jasno, ale takhle jsem se proste musela brodit snehem, ktery mi zatim sahal "pouze" po kolena.





Vsechno kolem vypadalo uplne kouzelne, jako z pohadky a vlastne bylo prijemny se v tom snehu projit. Uz dlouho jsem nemela takovou prilezitost Vlastne si ani nepamatuju, kdy jsme v Cesku meli poradnou zimu. Je pravda, ze o chodniky se jeste nikdo nestaral, ale cesty uz byly protazene a tak se dalo celkem pohodlne chodit. Sice po silnici, ale ono stejne nic nejezdilo, takze to bylo uplne jedno. Sem tam se objevil silnicar, nebo policejni auto, jinak nikdo. Vazne jsem si pripadala jako ve meste duchu.



Trvalo mi to o chvilku dele, nez normalne, ale nakonec jsem se prece jenom dostala na parkoviste pred obchodem, ktere je normalne plne aut. Tentokrat tam zrejme parkovali jen zamestnanci, jinak nikde nikdo. Alespon jsem nemusela cekat u pokladny ve fronte. Koupila jsem vsechno potrebne a vydala se jeste smer CVS - drogerie. Prekvapive ani tam nikdo nenakupoval, ale otevreno bylo. Pri placeni se me prodavac ptal, jestli jsem sla pesky, nebo prijela autem. Nechtel verit, ze jsem prisla vazne pesky. Rekla jsem mu, ze je to jen snih a ze nechapu, proc to americani tak prozivaji. Bylo mi receno, ze oni prozivaji hodne veci, ktere nejsou az takovy "big deal". No tak hlavne, ze to vite...Křičící Pak uz jsem zustala az do vecera doma, pochutnala si na vyborny rajsky a koukala na to nadeleni zase jen z okna.






Ovsem v nedeli uz byla obloha nadherne modra, svitilo slunicko a lidi zacali vylezat z baraku. Rozhodly jsme se s Natalkou toho nadhernyho snehu vyuzit a sly jsme do takoveho golfoveho klubu bobovat. Byli s nama i jeji host rodice a 2 host deti. Ja tady bohuzel nemam zadne vylozene zimni obleceni, ale natahla jsem na sebe asi 4 vrstvy a mohlo se vyrazit. Takovou srandu se snehem uz jse dlouho nezazila, jako vazne! Nepamatuju si, kdy jsem se naposledy takhle vyblbnula na bobech, byla to parada. Snih byl naprosto nadhernej, deti vsude kolem delaly kraviny a ja na chvilku skoro zapomnela, ze jsem vlastne v Americe. V zemi, ktera si neskutecne potrpi na ochranu, bezpeci atd. Bylo to prijemny zjisteni, ze se tyhle deti jeste umi takhle bavit venku.












Rodice odjeli s nejmladsi dcerou kvuli nejake narozeninove oslave drive, a tak jsme zpatky jeli pouze s prostrednim klukem. No, cesta byla u konce jeste driv, nez zacala, protoze jsme bohuzel najeli do hlubokeho prasanu, ze ktereho ta minidodavka ne a ne vyjet. Chvilku jsme se to pokouseli zvladnout vlastnima silama, coz se moc nedarilo a asi po 10 minutach jsem tam zahlidla nejakeho zamestnance, ktery kousek od nas odklizel snih. Tak jsem ho pekne poprosila a on nam snih odhrnul a pujcil takovy specialni koberecek pod kolo, abychom mohli vyjet. Natalka uz chudinka vypadala uplne zoufale, ale nakonec se to podarilo a my jsme se tomu opet jenom zasmali. Co jinyho taky delat, ze? Vzdyt to rikam, to jsou ty letni gumy...Smějící se

Ted, tyden po bouri, uz mame zase kolem 10 stupnu a po snehu uz skoro neni ani pamatka. Jestli tohle byla ta silena New Yorska zima a ted uz prijde jaro, tak si nestezuju. Hodne lidi se me ptalo, jestli byla ta boure vazne tak strasna, jak se to prezentovalo v mediich. Myslim, ze to byla katastrofa jenom kvuli tomu, jak se na to nikdo nepripravil (krome zasob jidla, coz moc nepomaha), nikdo nemel snahu si "zamest pred vlastnim prahem", koupit si poradny gumy atd. Takze to byla kalamita hlavne kvuli jejich pristupu k veci. Jinak si osobne nemyslim, ze by to bylo nejaky extremni mnozstvi, ktere u nas nikdy nebylo. Co to udelalo treba s leteckou dopravou, to uz je samozrejme jina vec, ale ja ted mluvim o tom, jak to zasahlo kadodenni zivot lidi. Kazdpadne ja jsem si to uzila a klidne by to mohlo prijit znova. Smějící se

Dnes je prvni unorove pondeli a ja mela docela zazivny vikend, takze se muzete (snad brzy) tesit na clanky o lednovem au pair meetingu, ktery probihal v patek a vcerejsi zidovske svatbe. Mejte se krasne, prijemny vstup do noveho tydne vam preje Iva!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama