Moje uzasna ceska dovolena, cast druha

13. července 2016 v 20:10 | Ivuska |  Cestovani
Pondeli 20.6.

Pondeli zacalo tim, ze jsem si nejdrive udelala vylet na Andel pro obcanku a nasledne opet na Vysehrad pro mezinarodni ridicak. Uz jsem tomu ani neverila, ale muj 4. pokus (2 pred odletem a 2 behem dovolene) o ziskani mezinarodniho ridicaku konecne vysel!! Trochu jsem se lekla, ze mi to zase nedaji, kdyz se mne pani urednice zeptala, jestli mam vyplneni formular, nastesti se ale usmala a rekla, ze ho teda vyplnime spolu. Pokud nepocitam ty 3 zbytecny cesty, tak mi vyrizeni trvalo asi 5 minut, takze parada, spadnul mi kamen ze srdce.

Skocila jsem do auta a jela zpatky domu, respektive za Ondrou, protoze jsme pred sebou meli cestu na spolecnou minidovolenou. Pobalili jsme vsechny veci, ja jsem se pred cestou pomodlila a vyrazili jsme. Proc bych se mela modlit? No neberte to hned tak doslova....kazdopadne jsem byla hrozne vyklepana, protoze jsem 9 mesicu vubec nesedela za volantem a ted jsem byla hozena do vody a musela jsem plavat. Pro zacatek jsem musela ridit do Mlade Boleslavi, coz neni zadna silena cesta. Je to z Prahy kousek a porad jenom po dalnici, takze pohoda. No jo, jenze dalnice byla samozrejme ucpana a sama uzavirka, takze jsem za chvilku necitila nohu a videla jsem se nekde pod nejakym kamionem. Klasicka hysterka...Smějící se

Kdyz jsme ale projeli to nejhorsi, dala jsem si tempomat na 130 a uz jsem si pripadala jako pirat silnic. Dokonce jsme to i prezili. Nejdriv nas to ale stalo dost nervu, osklivych slov a jeste osklivejsich pohledu, takze jsme si slibili, ze az prijedeme na hotel, pujdeme hned na panaka. Jak slibili, tak udelali. Nemeli jsme moc cas vybalovat, protoze nam za necelou hodinu zacinal prvni program - 60 minut privatni whirlpool a sauna - wooohoooo! Tak jsme si dali na baru pivo, slibeneho panaka, druhy pivo jsme si vzali na cestu a sli jsme ze sebe ten stres shodit do sauny. Tenhle relax zafungoval perfektne a ja uz zase byla v pohode. Znate ten pocit, kdyz absolvujete takovyhle wellness a jedine, co chcete, je lehnout si do postele a spat? Tak to jsme si nemohli dovolit. Cekala nas totiz dalsi pecka - degustacni vecere.

Musim rict, ze ten hotel byl nad moje ocekavani velmi pekny, skoro az luxusni a taky ty sluzby tomu odpovidaly. Kdyz jsme prisli na veceri, bylo to takove nobl, az jsem se skoro bala, ze udelam nejake faux pas. Nastesti se lidi u vedlejsiho stolu zeptali cisnika, zda by je mohl vyfotit, tak uz jsem si nepripadala tak hrozne. Vecere byla naprosto skvela, jako predkrm jsme meli domaci susenou veprovou peceni se syrem. Polevka byla husi kaldoun, coz jsem si nejdriv musela vygooglit, ale ted uz vim, ze to je takovy jako hustsi vyvar. S knedlickama. S vyplazeným jazykem Hlavni chod byla kachni prsa sous vide v pomerancove omacce a stouchane brambory. To znelo lepe, nez to chutnalo, ale i tak jsem si posmakla. No a jako dezert jsme meli domaci zmrzlinu, se kterou jsme se uz presunuli na terasu, kde jsme meli pekny vyhled na udoli. Rozpačitý Po veceri jsme se sli jeste trosku projit a nohy nas zavedly - prekvapive - do hospody pod hotelem, tak jsme si dali 2 piva od cesty a pak uz jsme se odvalili zpatky na hotelovy pokoj.







Utery 21.6.

I druhy den nas cekal poradny relax, objednali jsme se totiz na masaze, Ondra na havajskou a ja na cokoladovou. Ja jsem v zivote zase tolik profesionalnich masazi neabsolvovala, ale tohle byla teda parada. Valela jsem se tam dele, nez hodinu a pul, dostala jsem peeling celeho tela, pak masaz a nakonec jeste zabal celeho tela. Pani byla strasne mila a vubec mi nevadilo, ze jsme to cele prokecaly, ikdyz by se asi clovek mel uvolnit a nic neresit. Uz byla trosku starsi a rozhodne mela co povidat, takze jsem si to uzila po vsech smerech. Po masazi mne odvedla do takove mistnosti, kde byly lehatka, abych pry jeste chvilku odpocivala. Tam uz cekal Ondra a vypadal, ze se dost nudi. Jeste aby ne, pry uz tam lezel asi pul hodiny a cekal, az skoncime. No co, ja puvodne chtela medovou masaz, ktera mela jen 50 minut a on byl ten, kdo mne presvedcil, at si dam neco delsiho. Smějící se

Odpoledne jsme vyrazili do centra mesta na takovou brzkou veceri. Ja jsem se chtela trosku porozhlednout po meste, ale prislo mi, ze tam nic extra neni. Pokud tohle cte nekdo z Mlade Boleslavi, tak se hluboce omlouvam, ale takhle to na mne pusobilo. Spousta skodovek, jinak nic, asi jsme byli ve "spatne" casti mesta. Nasli jsme ale moc peknou restauraci, tak jsme si sedli a objednali si spolecny tatarak, coz byl taky jeden z cilu na me dovolene. MILUJU TATARAK!!!!! Tenhle jsme si namichali sami, takze byl samozrejme vynikajici. Jen ta hromada cesneku asi nebyl dobry napad vzhledem k nasemu vecernimu programu.

Po navratu na hotel jsme sli totiz rovnou do mistni galerie vin na 2 hodinovou degustaci. Nejakou nahodou se stalo, ze jsme tam byli s cisnikem uplne sami, takze se nam mohl plne venovat. Sklipek byl moc hezky udelany a je uplne novy, pry ho delali na zacatku tohoto roku. No a nejvetsi pecka na tom je, ze tam maji 72 druhu vin a vy muzete beztrestne ochutnavat, jak chcete. Nejdrive tam pan (no, frajer byl sice o neco malo mladsi, nez ja, ale rikejme mu pan) povidal neco malo o jednotlivych vinarstvich a vinech, vybiral nam na ochutnavku ty nejlepsi podle nasich oblibenych chuti a potom uz nas tam nechal ochutnavat, co se nam zrovna zalibilo. Asi po pul hodine jsme si vybrali to, co nam zachutnalo nejvic a sli jsme si sednout do "barove casti". Pan nam k tomu dal syrovy talir a zacali jsme si povidat. Jak rikam, byl jeste o trochu mladsi, nez ja, tak uz jsme se prestali bavit jako cisnik a hoste, ale proste jako trojice mladych lidi. Byl docela v pohode, ale trosku se prozival a neverila jsem mu uplne vsechno, co rikal. No ale nebudeme tady pomlouvat. Smějící se Po tom, co jsme zvladly pulhodinovou degustaci a 2x2 deci vina, dostali jsme strasne dobrej napad. "Pojd, ochutname vsech 72 flasek!!!!" Bohuzel, ani jeden z nas neni natolik rozumny, aby rekl ne. Pokud vas zajima, k jakemu jsme se dostali cislu, bylo to cislo 72. Křičící V ten moment nam to ale jeste neprislo tak hrozny a proto jsme si jeste koupili jednu flasku na pokoj - uplne zbytecny. Netrvalo dlouho, nez mi doslo, ze ten vecer uz fakt pit nebudu a flaska s nama putovala na dalsi hotel.Smějící se






Streda 22.6.

Kupodivu mi bylo rano docela dobre a dokonce jsem po snidani a kafi citila, ze muzu i ridit, takze byl cas se presunout o dum dal. Respektive o hodne domu, ujeli jsme totiz trasu Mlada Boleslav - Trebic a to bez dalnice, takze jsme ujeli necelych 200 kilometru a jeli jsme to snad 4 hodiny. Smějící se I tentokrat nas to oba stalo dost nervu, ale kdyz bylo nejhur, zastavili jsme na tocenou zmrzlinu a uz to bylo zase dobry. V Trebici jsme meli bydlet v Grand Hotelu, coz cloveka privadi na myslenku, ze to je neco extra. Obzvlast po tom, co stravi 2 uzasne noci v "obycejnem" hotelu v Boleslavi. No, neco extra to opravdu bylo. Uz pri check inu nas zarazila informace, ze na veceri se mame objednat na urcitou hodinu, protoze maji jen jednoho cisnika, tak abychom neprisli vsichni najednou. Taky jsme dostali jakesi barevne kuponky, jimiz jsme meli tu veceri cisnikovi "zaplatit". Pri prichodu na pokoj jsem se opet zarazila, jelikoz jsme si priplatili za apartman, kde podle fotek mela byt klasicka vyrivka, ale meli jsme obycejny pokoj s vanou, ktera mela asi 4 ne uplne tryskajici trysky. Smějící se Nevadi, rekli jsme si. Alespon si napravime chut na te avizovane "lahodne veceri formou vyberu z menu". Kdyz jsme si sedli ke stolu, pan jediny cisnik nam prinesl menu, hluboke talire a informaci, ze polevka prijde v zapeti. Marne jsem premyslela, kdo objednaval polevku, ale nebranila jsem se a radeji jsem si objednala pivo - chyba. Pivo totiz nebylo uplne chutne, rekla bych az nechutne, ale nechci si timhle clankem delat dalsi nepratele, tak radeji nebudu rikat, co to bylo za znacku. Nalada se ale razem zlepsila, kdyz pan prinesl tu polivku, to jsem totiz jeste nezazila. Hned jsem mela pocit, ze jsme zase na mem milovanem detskem tabore a muzu si z polevky vyndat vsechny brambory, aby na ostatni uz nezbylo....






Abych ale porad jenom nepomlouvala, tak polevka byla moc dobra. Takova ta vylepsena gulasovka z pytliku. Taky ji delate? Mrkající Ale beze srandy, ta mi fakt chutnala! Druhe jidlo jsme si mohli vybrat asi z 10 moznosti typu veprovy rizek, kureci rizek, kureci rizek se sunkou a syrem atd. Priprava techto jidel neni narocna, ale i tech par minut cekani jsme si nastesti meli jak zkratit. Dostali jsme papirek s "anketou" aneb vyber si, co budes jist. Druhy vecer jsme totiz meli mit 3chodovou veceri pri svickach a behem prvniho vecera jsme se meli rozhodnout, jak ta nase vecere bude vypadat. Tady jsem se zase myslenkou vratila na Morskeho konika od VZP. Pokud neznate, jedna se o ozdravne pobyty u more pro deti. Tam jsme si totiz taky vzdycky objednavali jidlo na tyden dopredu. Smějící se Kdyz nam prinesli hlavni chod, uz jsme se museli jen smat. Takhle spatny jidlo jsem dlouho nemela....kvuli velkemu hladu jsme snedli alespon pulku, ale pak uz jsme se vydali hledat nejaky podnik, kde se muzeme normalne najist. Nebylo moc na vyber, ale nakonec jsme se rozhodli pro podnik, ktery vypadal jako neco mezi cukrarnou a pizzerii. Objednali jsme si pivo, tentokrat pro nas uplne nezname, ale kupodivu to bylo jeste horsi, nez to prvni. Jidlo jsme ani nezkouseli, nechali jsme na stolu 2 rozpita piva, 60 korun a sli jsme pryc. Nakonec jsme si koupili stacene vino, hromadu syru, sli jsme se vyblbnout do hoteloveho bazenu a pak koukat na televizi. Smějící se

Ctvrtek 23.6.

Ve ctvrtek bylo takove vedro, ze jsme odmitli byt ve meste a nasli jsme si nedaleke koupaliste, respektive Dalesickou prehradu. Ti pozornejsi si mozna vsimnou, ze behem nasi dovolene jsme se ocitli u Dalesic uz podruhe (poprve to byl pivovar z filmu Postriziny), to mi ale samozrejme doslo az pri psani tohoto clanku. Na tomto koupalisti jsem si splnila dalsi cil me dovolene, dokonce 2. Dala jsem si langos a pozdeji smazak s hranolkama. Boze to byla prasarna, ale vyborna...Rozpačitý





Vykoupali jsme se, uzili jsme si slunicka, ale pri navratu na hotel jsme se jeste dovybili v bazenu, protoze prehrada byla prece jenom jeste studena, tak to nebylo uplne ono. Bazen byl maly, ale pekny, prijemny. Ale az pri druhe navsteve jsme zaregistrovali dost zvlastni cedulku. Prvni den jsem si myslela, ze tam pisou "Zakaz skakani do bazenu", coz mi davalo smysl, ale tohle? No fuj!






K veceru uz jsme se ale museli jit pripravit, protoze jsme pred sebou meli tu veceri pri svickach. Necekejte ale zadnou romantiku, vsechno vypadalo uplne stejne jako predchozi vecer, jen nam na stoje plapolala jedna unavena svicka. Jo a dalsi zmena byla v tom, ze uz jsme si netroufli na tocene pivo, tak jsme si radeji oba dali ozkousene lahvace. Smějící seSmějící seSmějící se Zkratka vecere pri svickach jak ma byt.....ale pravda je, ze jidlo uz bylo lepsi, nez prvni vecer, takze jsme se docela najedli. Vecer jsme chteli jeste nekde posedet, tak jsme se opet vydali hledat nejaky slusny podnik. Dostali jsme jeden tip, ktery bychom sami urcite nenasli, protoze to bylo pomerne daleko, ale ta prochazka stala za to. Sakra, tuhle restauraci jsme meli objevit uz prvni den. Ale nevadi, alespon jeden vecer jsme mohli posedet v peknem prostredi a dat si dobre piti.

Patek 24.6.

V patek jsme se po snidani opet zabalili a vydali se na cestu. Tentokrat jsem pred sebou mela 100 kilometru, jeli jsme do Ledce nad Sazavou. Ten, kdo mne zna uz asi tusi, ale pro vas ostatni vysvetlim. Uz jsem tady nekolikrat psala, ze jezdim jako vedouci na tabor a ten tabor je prave zde, v Ledci nad Sazavou. A nastesti moje dovolena vysla tak, ze jsem se tam mohla stavit zrovna tenhle patek, kdy se tam sjizdi na vikend vsichni vedouci, kteri pripravuji areal a hlavne stavi stany pro deti. To, ze prijedu, vedelo jen minimum lidi a tak to pro vetsinu bylo prekvapeni. Vedeli jsme ale, ze vsichni prijedou az vecer, tak jsme nejeli hned do tabora, ale nejdrive do kempu vzdaleneho par kilometru. Je tam totiz super koupacka a rovnou jsme tam zustali i na obed. Bylo strasne fajn se tam po roce zase podivat. Bylo mi sice smutno, ze to je letos bez tech deti, ale snad s nimi pristi rok pojedu zase.

Nutno podotknout, ze co se jidla tyka, tak kam se hrabe nejakej Grand Hotel. Takhle luxusni gulasek s knedlikama jsem dlouho nemela a to jsme si ho dali jenom v takovem kiosku. A za 70 korun!! Smějící se Tak nam chutnalo, ze jsme si pozdeji dali i palacinky a taky luxus. Po par hodinach jsme se ale zacali nudit a tak jsme se rozhodli pro presun primo do tabora, kde jsme netrpelive vyhlizeli tu nasi uzasnou taborovou particku. Sjizdeli se postupne a dlouho, ale ja jsem si na ne rada pockala. Bylo uzasny je vsechny videt. Kdyz jsme jim pomohli vybalit to nejnutnejsi (zasoby jidla na tabor), jelo se na tradicni veceri, kde jsem konecne mela cas si s vetsinou z nich trosku popovidat a obdarovat je americkyma sladkostma. Pred pulnoci jsem si jeste trosku zataxikarila zpatky do tabora, ale pak uz byl cas vydat se domu. Strasne rada bych tam s nimi zustala alespon jednu noc, coz bylo puvodne v planu, ale na sobotu jsem mela dulezity program, bracha se totiz zenil. Nechtela jsem riskovat, ze svatbu nestihneme a tak bylo nutne jet domu v noci. Do postele jsem po dalsich 120 kilometrech ulehla asi ve 2 rano.

Sobota 25.6.

Je 6 hodin rano a zvoni mi budik. Vypinam ho a chci jit zase spat, ale nejakym zazrakem se mi nakonec podari vylezt z postele. Dneska totiz opravdu neni casu nazbyt. V noci jsme se vratili z dovolene, a ja si musim z maleho kufru vyndat vsechny veci a zabalit si komplet tak, abych uz byla pripravena na cestu zpet do New Yorku. Na letiste totiz pojedu primo ze svatby...Do ted absolutne nechapu, jak se mi to povedlo, ale stihla jsem se zabalit, vysprchovat a pripravit na svatbu v casovem limitu tak, abychom jeste pred desatou (myslim) byli v Melniku, u rodicu nevesty, odkud se jelo na radnici. Tam uz byly pripravy v plnem proudu, tak jsme se snazily s mamou pomoct alespon tak, ze jsme nazdobily vsechna auta. Vsechno probehlo bez zbytecnych zmatku a tak jsme byli na radnici tak akorat. Svatba to byla mala, ale hezka a dojemna, i slzicka i ukapla. Jedine, co to trosku kazilo, bylo pocasi. Bylo totiz sileny vedro!!! Ani to nas ale neodradilo od tradicni vyborne knedlickove polevky. Rizek uz jsme bohuzel nedojedli, protoze se privalila tak obrovska prutrz mracen, ze se pred tim skoro nebylo kam schovat. Takhle s odstupem casu to ale vlastne byla docela sranda. Smějící se Alespon jim prselo stesti, hodne hodne moc stesti. Nenechali jsme si ale zkazit naladu a az do vecera jsme se dobre bavili. Probehlo vsechno zasadni, rozbity talir, krajeni dortu, unos nevesty a taky hazeni kytice. Musim se pochlubit, ze jsem ostatnim holkam znemoznila ji chytit tim, jak jsem tam zbesile poskakovala a tak nakonec vazne skoncila u mne. Ondra dela, jako ze z toho nema radost, ale pritom je nadsenej. Vid, Ondro? Líbající






















Ja jsem si naivne myslela, ze nebudu pit, kdyz rano letim zpet do USA, ale zkuste nepit na svatbe jedineho bratra. Zabalili jsme to ale celkem rozumne brzy, takze se mi rano nevstavalo az tak tezce...

Nedele 26.6.

...ale sakra tezce se odjizdelo. Pri prijezdu na letiste jsme zjistili, ze neletim v 8, ale az v 8:40, takze jsem mela dostatek casu si to louceni poradne protrpet. A bylo to strasny. Jeste horsi, nez kdyz jsem odlitala poprve a to je co rict, protoze ted uz jsem letela jen na 2,5 mesice, to je oproti 12 mesicum velikej rozdil. Brecela jsem jako zelva uz cestou z Melnika na letiste a ani za ty 3 hodiny na letisti jsem se nezastavila. Neslo to. Brecela jsem, nikam se mi nechtelo, byla jsem silene unavena a mela jsem kocovinu. Idealni stav stav pred 14 hodinovym letem. S tezkym srdcem jsem Ondru a rodice olibala a odesla jsem smerem ke gatu. Nic jinyho mi totiz ani nezbyvalo. Tohle se strasne tezce popisuje, to by si clovek proste musel zazit.

Jak asi chapete, cesta nezacala dobre, ale alespon mi to zprijemnil fakt, ze v letadle Moskva-JFK jsem vyfasovala super sedadlo. Byla jsem totiz na ctyrsedadle jenom ja a jeste nejaka holka, takze jsme se mohly relativne pohodlne obe natahnout a ja jsem mohla dospat ten spankovy deficit.

Do New Yorku jsem priletela v docela prijemnou dobu, kolem 6pm uz jsem byla na ceste z letiste do New Rochelle, kde na mne cekalo moc mile prekvapeni. Pry od Bubaka.


Pokud jste to docetli az sem, smekam. Tentokrat je to totiz vazne dlouhy a dost mozna i nezabavny. Doufam, ze delka clanku alespon trochu omlouva to, ze jsem ho vytvarela tak dlouho. Za prve to zabralo vazne spoustu casu a za druhe se mi k tomu uprimne nechtelo moc vracet. Kdyz se vam chce probrecet cely den kvuli tomu, ze musite zase vsechny opustit, tak se zkratka nechcete ohlizet zpatky tam, kde jste byli s temi nejblizsimi a bylo vam skvele.

Ted uz jsem se z toho navratu do USA vzpamatovala a jsem pripravena to tady doklepat. Prece jenom mi uz zbyva pouhych 60 dni a potom nejaky kratsi cestovani. To uz zvladnu! S vyplazeným jazykem

Mejte se krasne a zase nekdy! :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 mamka mamka | 13. července 2016 v 22:06 | Reagovat

no konečně jsem se dozvěděla, jak probíhala vaše společná dovolená s Ondrou.
Bylo fajn mít Tě na chvilku doma.

2 ivuscinamericandream ivuscinamericandream | 26. července 2016 v 17:01 | Reagovat

Diky, taky jsem si to moc uzila, ze jsem mohla byt na chvilku s vama :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama